Morituri Te Salutant

Morituri te salutant (Kryl Karel)
                               
1. Cesta je prach a štěrk a udusaná hlína
                         
   a šedé šmouhy kreslí do vlasů
                                              
   [: a z hvězdných drah má šperk, co kamením se spíná,
                                  (-)
      a pírka touhy z křídel Pegasů. :]

2. Cesta je bič, je zlá jak pouliční dáma,
   má v ruce štítky, v pase staniol,
   [: a z očí chtíč jí plá, když háže do neznáma
      dvě křehké snítky rudých gladiol. :]

              
R: Seržante, písek je bílý jak paže Daniely,
    
   počkejte chvíli! Mé oči uviděly
    
   tu strašně dávnou vteřinu zapomnění,
                  
   seržante! Mávnou, a budem zasvěceni!
                                            (-)
   Morituri te salutant, morituri te salutant!

3. Tou cestou dál jsem šel, kde na zemi se zmítá
   a písek víří křídlo holubí,
   [: a marš mi hrál zvuk děl, co uklidnění skýtá
      a zvedá chmýří, které zahubí. :]

4. Cesta je tér a prach a udusaná hlína,
   mosazná včelka od vlkodlaka,
   [: rezavý kvér - můj brach a sto let stará špína
      a děsně velká bílá oblaka. :]
R: