[Intro]
[Verse]
Marie, já nespím, jsem na cestě celou noc,
já nejsem z těch, co prosí, ani ten, kdo žebrá o pomoc.
Pluji k tobě se stěžněm vztyčeným, hmmm, hmm, hm,
mečem svým jdu si tě dobýt.
[Verse]
Věže kostelů se bortí a vlaky mění směr,
na zem se snesla hejna ptáků bez křídel.
Moje loď se v bouři kymácí,
do bot mi teče a nad hlavou hoří.
[Verse]
Posílám ti v láhvi pár nenapsanejch vět,
nezdráhej se přijmout, jen to, a je to naposled.
Až vyjedou čtyři jezdci na koních,
bude pozdě chtít se schovat.
[Verse]
Ledovce tají a moře zaplavuje zem,
den je jak noc a noc je jako den.
Z nebe padá nekonečnej déšť,
vichřice zuří a potopa trvá.
[Interlude]
[Verse]
Tak oblékni si svoje šaty sváteční
a dojdi až k té hoře, co do nebe ční.
A zbyde-li ti čas, tak volej do mraků, Marie,
že nejsi poslední, žes byla prvá.
[Outro]
N.C.
