Jednou z lesa domů se nesa moudrý Ezop.
Potkal vrabce, který brabence málem sezob.
Brabenec se chechtá, Ezop se ho hned ptá,
čemu že se na trávě v lese právě řehtá?
Já, povídá brabenec, se taky rád hlasitě chechtám,
chechtám, když pupenec kyselinou leptám.
Vím, totiž ten brabenec, mravenečník, že se mě neptá,
neptá, pozře mne ať se chechtám, nechechtám.
Kampak by to došlo, třeba s pouhou ponravou,
kdyby měla plakat, že je ptačí potravou?
Ty, ač nejsi brabenec, se taky rád hlasitě chechtej,
chechtej, a na svou bídu nezareptej.
